Sesterská láska ke květinám

Přestože se říká, že Slováci jsou naši bratia, tak se tam najdou i moc šikovné sestry. V dalším článku z kategorie šikovné ruce nadevše, se s vámi chci podělit o voňavou krásu.

I když mi se mi v Praze pořád do bot dostává lezavý mrazík, já už se těším na jaro. Na sněženky, na první paprsky a na tu vůni probouzející se přírody. Tak jsem si to jaro chtěla přivolat alespoň domů. Zase na tom Instagramu jsem narazila na nádherné věnce @veniec od sestier, které jsem prostě musela mít. Přesně mí brnkly na notu toho mého jarního absťáku.

Holky vijí věnečky, kde jako by květiny tančily, ale vše zapadá do sebe, jako by to tak patřilo odjakživa. Romantika, divočina nebo elegance, vše si tam můžete najít. Věnečky někdy hrají všemi barvami jako divoké léto, jindy jsou tak živě zelené a potvrzují pravidlo, že v jednoduchosti je krása. Na podzimm se do nich přimotá trochu oranžové a na vánoce to převezme červená. Zkrátka jsou to věnečky pro každou náladu a mě učarovaly.

Tyhle věnce se jmenují Veniec od sestier. Hned po mém zamilování jsem sestrám napsala a i přes tu velkou vzdálenost a jazykovou bariéru (J) jsme se rychle na všem domluvily. Holky my uvily věneček na přání a do týdne byl hotový. Nekupovala jsem ale zajíce v pytli, věneček mi vyfotily ke schválení. Když jsem byla spokojená, nebo teda lépe řečeno, nadšená, opatrně jej zabalily a poslaly. A už druhý den byl u nás doma a volal do Prahy jaro.

Kdybych měla cestu na Slovensko, mohla bych si brousit nos i na kytice. Jednu takovou ve stejném stylu jako je náš věnec bych rada měla na jídelním stole. Ale kytice jsou bohužel jen k osobnímu odběru, což samozřejmě v rámci omezení s dopravou, chápu. Tak třeba si někdy udělám výlet k bratrům a zastavím se u sester.